Upozornění

Tím jak každoročně roste obliba medvědího česneku, vydává se na jaře do přírody stále více lidí, aby si listy této chutné a léčivé rostliny nasbírali. Bohužel s tím souvisí i každoroční nárůst otrav plynoucí se zaměnitelností této léčivé rostliny s rostlinami jinými, často jedovatými. Méně zkušení sběrači si mohou splést medvědí česnek (Allium ursinum) s jedovatou konvalinkou (Convallaria majalis) nebo ještě hůře s prudce jedovatým ocúnem jesenním (Colchicum autumnale).

Způsob jak se záměně rostlin vyhnout je důkladné prostudování vzhledu, stavby a vlastností medvědího česneku a současné znalosti rostlin zaměnitelných.

Jednoduchý způsob rozlišení medvědího česneku od konvalinky a ocúnu

Nejjistější rozlišení je typická česneková vůně listů u medvědího česneku. Rozmačkáme-li listy medvědího česneku mezi prsty, dostaví se typická česneková vůně. U konvalinky a ocúnu (podzimního šafránu) jsou listy bez zápachu. V tomto případě doporučujeme si ruce co nejdříve důkladně umýt. Listy konvalinky a zejména ocúnu jsou jedovaté! Nepodceňujte toto nebezpečí. Nicméně i tato senzorická zkouška má svá úskalí: česneková vůně z listů zůstává na rukou z předchozího testu a u další rostlinky tak můžeme nabýt dojmu, že jsou listy cítit. Tento dojem může být ale falešný.

Méně zkušeným sběračům, proto ze začátku doporučujeme sbírat medvědí česnek v rozkvětu (konvalinka má květy snadno odlišitelné a ocún kvete až na podzim). Pozor! Po odkvětu má ale medvědí česnek nahořklou chuť. Načasování sběru je tedy důležité. Najdete-li si svoje místečko, kde medvědí česnek roste a budete chodit místo pravidelně kontrolovat, jistě ten pravý okamžik vystihnete. Další rok již nabyté znalosti zúročíte a můžete na stejném místě s jistou dávkou opatrnosti sbírat medvědí česnek ještě dříve, než začne kvést.

Rozlišení medvědího česneku od konvalinky a ocúnu:

Vůně listů rostlin po rozmačkání

  • medvědí česnek – jde cítit po česneku
  • konvalinka – bez zápachu
  • ocún jesenní – bez zápachu

Vzhled listů

  • medvědí česnek – listy matně zelené a měkké, tenké řapíky, listy rostou jednotlivě ze země
  • konvalinka – pevné tmavězelené listy, rostoucí v párech (ojediněle po třech) na stopce
  • ocún jesenní – listy jsou úzké kopinaté, nemají řapík, růst několika listů ze stonku, ve středu stonku je zapouzdřené semeno

Květ

  • medvědí česnek – bílá barva, květ roste „nahoru“
  • konvalinka – bílá barva, více zvonečků na stopce visící dolů
  • ocún jesenní – fialová barva, kvete na podzim

Informací není nikdy dost, zejména jedná-li se o jedovaté rostliny. Proto níže naleznete popis konvalinky a ocúnu i s odkazy. Odkazy (otevřou se v novém okně) vedou na jiné internetové stránky zabývající se popisem a vlastnostmi těchto rostlin.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis)

Konvalinka je vytrvalá, až 20 cm vysoká, jedovatá rostlina z čeledi chřestovité s plazivým větveným oddenkem. Listy zpravidla dva (vzácně 3), jsou jednoduché, řapíkaté, dole s pochvovitými šupinami, elipsovitě šupinaté, celokrajné a lysé. Konvalinka kvete v květnu až červenci. Květy vyrůstají v řídkém jednostranném hroznu neseném na přímém stvolu, jsou krátce stopkaté a vonné.

Jak už bylo řečeno, konvalinka je jedovatá rostlina. K otravě může dojít žvýkáním stonku či listů, nebo pojídáním červených plodů. Otrávit se lze i vodou z vázy, ve které byly konvalinky. Příznaky otravy jsou nevolnost, zažívací potíže (zvracení, průjem), zvýšeným močením a omámenost, závratěmi nebo křečemi. Při požití většího množství plodů je třeba vyhledat lékaře, neboť mohou nastat srdeční komplikace, zejména u lidí se slabším srdcem. Otravy konvalinkou nejsou sice časté, nicméně byly u lidí pozorovány.

Zajímavé stránky o konvalince:

Ocún jesenní (Colchicum autumnale)

Ocún – lidově naháček, podzimní krokus, je vytrvalá prudce jedovatá bylina z čeledi ocúnovité. Ocún je obvykle 10–20, někdy ale až 40 cm vysoká bylina s hluboko uloženou podzemní hlízou (10–15 cm pod povrchem). Listy jsou přízemní, souběžně žilnaté a široce kopinaté a vyrůstají na jaře spolu se zrající tobolkou. Kvete od srpna do listopadu (v době kvetení nemá rostlina žádné zelené orgány). Rostlina je velice dekorativní, je ceněna především pro pozdní dobu květu, a proto bývá často pěstována v zahradách. Všechny její části jsou prudce jedovaté, využívá se v medicíně, avšak jakoukoli samoléčbu rozhodně nedoporučujeme.

Jde o prudce jedovatou rostlinu obsahující více než 20 alkaloidů, z nichž nejnebezpečnější je kolchicin a jeho deriváty. K otravě ocúnem může dojít zejména při neopatrném použití rostliny v bylinkářství nebo při záměně jeho listů s listy česneku medvědího. Možná je též otrava skrze mléko ovcí a koz, které ocún zkonzumovaly. Obzvláštní citlivost vůči otravě ocúnem projevují děti.

Další internetové stránky o ocúnu:

Věříme, že vás varovaní na této stránce neodradí od sběru medvědího česneku. Neboť příznivé účinky na organismus jsou blahodárné a při opatrnosti lze medvědí česnek od ostatních rostlin snadno rozeznat.
Účelem stránky není případné sběrače vyděsit a odradit od sběru, ale informovat. Mnoho lidí neznalých přírody si může opravdu tyto rostliny splést.

Další informace o medvědím česneku: