Latinský název: Allium ursinum  (Allium: latinské jméno pro česnek, které použil již Plinius; ursinum: latinsky medvědí)

Medvědí česnek je vytrvalá léčivá bylina s podzemní 4-6 cm dlouhou cibulí. Cibule je podlouhlá 1-2 cm tlustá s bělavými až žlutavými obalovými šupinami. Nadzemní část rostliny je 15-40cm vysoká s přízemními nejčastěji dvěma až třemi velkými a podlouhlými listy (10-20 cm dlouhé a 2-5 cm široké). Celá rostlina je zakončena květenstvím a tobolkou, což je plod. Květy (6-20ks) jsou malé, korunní lístky bílé, drobné a jsou uspořádány do květenství – lichookolík (stažený šroubel), který je polokulovitý, celkem řídký.

Výskyt medvědího česneku

Nejčastěji jej najdete ve vlhčích, spíše stinných místech. Kde vytváří typické a někdy velmi bohaté porosty. Vyskytuje se tedy nejčastěji v lužních a listnatých lesích, kolem potoků, na úpatích svahů. Roste na vlhkých, písčitohlinitých až jílovitých půdách.

Často je také pěstován jako okrasná rostlina v zahradách a parcích. Najít ho můžete i v Praze – například v Divoké Šárce či u Hladové zdi. Další lokality jsou zveřejněny v příspěvku: Kde roste medvědí česnek?

Druhy medvědího česneku

Na našem území se rozlišuje výskyt dvou poddruhů: česnek medvědí pravý a ukrajinský. Česnek medvědí pravý se vyskytuje roztroušeně ve východních Čechách a na Moravě, zato chybí v západních a jižních Čechách. Česnek medvědí ukrajinský se vyskytuje povětšinou na Moravě a v Čechách ho najdeme pouze vzácně ve východní části. Česnek medvědí pravý a Česnek medvědí ukrajinský se od sebe odlišují květní stopkou, která má buď bradavky (pravý) nebo je hladká (ukrajinský).

Kdy roste a co sbírat?

Česnek medvědí se řadí mezi tzv. jarní efemeroidy – vytrvalé rostliny, které vyrůstají časně na jaře ještě před olistěním stromů. Vykvétají a zaplodí a jejich nadzemní část záhy odumírá a v létě již není patrná. Takto využijí dostatku světla, který je v lesích před olistěním.

V době květu vytváří porosty česneku medvědího bujnou vegetaci a návštěvníka lesa upoutá silná typická česneková vůně. Ke konci května pak medvědí česnek začíná kvést a jeho životadárná síla se pomalu vytrácí. Listy česneku po odkvětu rychle vadnou a vytváří se tak prostor pro další rostliny lesa.

V teplejších lokalitách začíná růst již ke konci února! Doba růstu česneku se uvádí 4. 5. 6. a 7. měsíc. Záleží tedy hodně na lokalitě. Každý, kdo si již své místo s výskytem této léčivé byliny našel, určitě nepromešká.

Sbírají se především listy.

Upozornění: I když není česnek medvědí ohroženou nebo chráněnou rostlinou, je potřeba upozornit na možnost porušení zákonných ustanovení a to především při jeho sběru ve zvláště chráněných územích. Česnek medvědí sbíráme k využití jako léčivky vždy pouze mimo zvláště chráněná území a sběr provádíme šetrně k přírodě.

Možná záměna s konvalinkou

Často se uvádí, že medvědí česnek se snadno zamění za konvalinku, která je jedovatá. Tato záměna je možná v nekvetoucím stavu a proto při sběru sbíráme pouze rostliny, které dobře poznáme! Spolehlivě jej ale poznáte, pakliže list zlehka promnete mezi prsty – přesvědčí vás jemná česneková vůně. Více informací o možné záměně naleznete na stránce „Upozornění„

Upozornění na alergen:

Někteří lidé mohou být alergičtí na česnekové silice. Některé alergické reakce mohou být vážné, projevují se po požití česneku otokem hrdla nebo dýchacími potížemi, při kontaktu s pokožkou může dojít k jejímu podráždění a zarudnutí. Užívání česneku může vyvolat i vedlejší účinky – potíže dýchání, tělní zápach či krvácení. Nadměrné užívání česneku může vyvolat průjem a nadýmání, záněty ledvin.

Použití medvědího česneku:

Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku medvědího využívalo při dezinfekci v domácnostech.

Listy a stonky se nejčastěji konzumují brzy na jaře. Listy i stonky mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy a stonky česneku setého. Česnek medvědí se užívá nejlépe čerstvý. Pro dlouhodobější užívání se vyrábí z česneku tinktura, nebo se listy nasekají a zmrazí. Časté je také uložení nasekaných nebo pomačkaných listů v oleji.

Použití v kuchyni

Medvědí česnek je nejlépe jíst za syrova. V kuchyni se ale používá všude tam, kde česnek setý a tedy tam, kde vynikne jeho jemná a zároveň pikantní chuť. Jednou z předností medvědího česneku je, že konzument pak není „tak moc cítit“.  🙂

Dává často do pomazánek, salátů, polévek, másla, dělá se z něj „špenát“ atd. Recepty s medvědím česnekem naleznete zde. Nejlepší je ho dávat nakrájený do již hotového jídla. Zachová si tak nejvíce prospěšných látek.

Další informace o medvědím česneku:

• Základní informace
• Účinky
• Uchování
• Pěstování
• Fotogalerie
• Upozornění